Celoživotní vzdělávání jako konkurenční výhoda firem i států

Podle mezinárodních analýz se práce v následujících letech bude průběžně měnit v obsahu, nárocích i dovednostech, které jednotlivé pozice vyžadují. V takovém prostředí přestává fungovat model, ve kterém se lidé nejdříve vzdělají v konkrétním oboru a následně působí celý život v jedné profesi. Pokud se práce vyvíjí průběžně, musí se průběžně vyvíjet i dovednosti lidí. A právě zde hraje celoživotní vzdělávání klíčovou roli.

Proč je celoživotní učení skutečnou konkurenční výhodou

Celoživotní vzdělávání je odpovědí na dlouhodobou proměnu práce, technologií i společnosti. Výzkumy OECD ukazují, že firmy i státy, které systematicky rozvíjejí dovednosti lidí v průběhu celé jejich kariéry, jsou lépe připravené na technologické, demografické i ekonomické změny, dosahují vyšší produktivity práce a lepších výsledků v oblasti inovací. 

V praxi se rozvoj dovedností promítá do několika klíčových oblastí:

• Zvyšuje odolnost: Firmy, které se systematicky věnují rozvoji lidí, se snáze adaptují na nové technologie, změny trhu i nedostatek pracovních sil.
• Podporuje inovace a dlouhodobou produktivitu: Podle analýz OECD existuje dlouhodobá vazba mezi úrovní dovedností, schopností učit se a inovační i ekonomickou výkonností.
• Snižuje riziko zastarávání dovedností: Průběžné učení pomáhá překlenout rozdíl mezi tím, co lidé umí dnes, a tím, co budou jejich role vyžadovat v budoucnu – bez nutnosti dramatických restartů kariéry.

Jak se celoživotní vzdělávání promítá do praxe

V praxi se ukazuje, že nejúspěšnější jsou firmy, které dokázaly udělat z učení přirozenou součást práce. Například řada velkých průmyslových firem dnes místo náboru „hotových expertů“ investuje do rekvalifikace vlastních zaměstnanců a umožňuje jim měnit roli uvnitř organizace. Dalším rozšířeným přístupem je práce s interní mobilitou – firmy mapují dovednosti zaměstnanců a umožňují jim přecházet mezi rolemi podle aktuálních potřeb. Firmy také stále častěji pracují s krátkými, modulárními formami učení, které reagují na konkrétní pracovní potřeby a dají se kombinovat s běžným provozem.

Co ukazují evropská data

Podle statistik European Commission nebo Eurostat se téměř polovina dospělých ve věku 25 – 64 let v posledních 12 měsících zapojila do formálního nebo neformálního vzdělávání. V některých zemích EU se tato účast dlouhodobě pohybuje nad hranicí 60 % (v České republice je to přibližně 45 %).

Evropská komise si stanovila strategický cíl, aby se do roku 2030 zapojilo do celoživotního vzdělávání alespoň 60 % dospělých. Tím dává jasný signál, jakým směrem by se měly ubírat politiky i praxe v jednotlivých státech. V prostředí, kde se práce a dovednosti mění průběžně, se celoživotní učení stává základním předpokladem dlouhodobé konkurenceschopnosti společnosti.

Zdroj: Adult learning statistics – Statistics Explained – Eurostat a Education at a Glance 2025 (EN).